Když se řekne šafrán, většina z nás si představí vzácné koření, kterým se v kuchyni šetří jako se šafránem. Věděli jste ale, že po tisíce let byl šafrán ceněn také jako léčivá rostlina, symbol vitality a elixír mládí? Vydejme se na fascinující cestu historií a podívejme se, jak s tímto „žlutým zlatem“ pracovaly nejvýznamnější tradiční medicíny světa.

1. Perská medicína: Proti melancholii a pro radost ze života

Starověká Persie, dnešní Írán, patří k historickým kolébkám pěstování šafránu. Právě zde si získal mimořádnou úctu. Slavný perský lékař Ibn Sína, známý jako Avicenna, se šafránu věnoval ve svém proslulém díle"Kánon medicíny". Perská medicína považovala šafrán za rostlinu, která zahřívá organismus a povzbuzuje mysl. Tradičně se předepisoval při smutku, melancholii a duševním neklidu. Byl také vyhlášeným afrodiziakem a objevoval se v přípravcích používaných při dýchacích či trávicích obtížích.

2. Tradiční čínská medicína: Rozproudění životní energie

V čínské medicíně je šafrán známý pod názvem Zang Hong Hua. Podle tradičního čínského pojetí dokáže ovlivňovat proudění krve a životní energie. Používal se především při takzvané stagnaci krve, kterou čínští lékaři spojovali s bolestmi a dalšími obtížemi. Šafrán nacházel uplatnění v oblasti ženského zdraví. Byl součástí tradičních přípravků při nepravidelné či bolestivé menstruaci a některých poporodních obtížích. Čínská medicína jej spojovala také s uvolněním emočního napětí. Zajímavostí je, že šafrán se do Číny dostával prostřednictvím obchodních cest ze západní Asie. Spolu se vzácným kořením tak putovaly i znalosti o jeho využití.

3. Indická ajurvéda: Elixír vitality a krásy

V indické ajurvédě se šafránu říká Kumkuma nebo Kesar. Patřil mezi vysoce ceněné rostliny spojované s vitalitou, krásou a harmonií těla i mysli. V některých ajurvédských tradicích se objevoval jako součást omlazujících postupů označovaných "Rasayana". Používal se v přípravcích určených k péči o pokožku, celkovou vitalitu i duševní rovnováhu.

Šafrán měl své místo také v tradičních nápojích. Dodnes je v Indii oblíbené "teplé mléko se šafránem", často připravované při slavnostních příležitostech. Jeho význam však přesahoval medicínu. Šafrán byl symbolem čistoty, vzácnosti a duchovního života.

4. Starověký Egypt, Řecko a Řím: Od lékařství po luxusní lázně

Šafrán znaly také starověké civilizace Středomoří. V Egyptě, Řecku a Římě byl ceněn nejen jako koření, ale také jako vonná látka a součást dobových léčebných přípravků. Řečtí a římští lékaři jej zmiňovali v souvislosti s trávením, spánkem a různými tělesnými obtížemi. Se šafránem se pojí i zajímavý příběh o Alexandru Velikém. Podle tradovaného vyprávění si měl během vojenských tažení dopřávat šafránové koupele, které považoval za prospěšné pro tělo. Historická pravdivost této historky však není jistá. Římané si šafrán oblíbili také pro jeho výraznou vůni. Používali jej k provonění prostor, při slavnostech i v koupelích. Šafrán byl zkrátka symbolem luxusu, který si nemohl dovolit každý.

5. Středověká Evropa: Šafrán proti černému moru?

Ve středověku se šafrán stal jedním z nejdražších obchodovaných koření. Jeho cena souvisela s mimořádně náročným sběrem. Každý květ šafránu setého obsahuje pouze tři červené blizny, které se musí ručně oddělit a usušit.

Během morových epidemií lidé hledali ochranu v nejrůznějších bylinách a kořeních. Šafrán patřil mezi rostliny, kterým se přisuzovala schopnost chránit před nákazou. Dnes víme, že proti moru účinný nebyl. Jeho tehdejší pověst však ukazuje, jak mimořádnou důvěru lidé ve vzácné léčivé rostliny vkládali.

Od starověkých lékařů k moderní vědě

Šafrán prošel dlouhou cestou. Z perských lékařských rukopisů se dostal do čínské a indické medicíny, antických léčebných přípravků i evropských lékáren. Jednotlivé kultury jej využívaly různými způsoby. Jedno však měly společné: šafrán považovaly za výjimečnou rostlinu, jejíž hodnota zdaleka přesahovala kuchyňské využití.

Dnes už šafrán není jen předmětem historického zájmu. Moderní věda zkoumá jeho přírodní sloučeniny, především crociny, crocetin a safranal, i možnosti jejich využití. A právě spojení šafránu s psychickou pohodou, které znali již perští lékaři, patří mezi oblasti současného klinického výzkumu.

Co o šafránu skutečně říkají vědecké studie?

Přečtěte si náš článek Šafrán a psychická pohoda: od tradičního využití k modernímu výzkumu.

Šafrán v receptuře Dr. Gabrielly Kovács Thurzó

Šafránový extrakt tvoří základ doplňku stravy RELAXAN, který vyvinula Dr. Gabriella Kovács Thurzó, zakladatelka společnosti Provitex - přejít na RELAXAN

Propojujeme to nejlepší z tradiční přírodní medicíny s poznatky moderní vědy.

Poznámka: Článek popisuje historické a tradiční využití šafránu. Uvedené postupy nepředstavují prokázanou léčbu ani doporučení k samoléčbě.