Šafrán známe především jako jedno z nejvzácnějších koření světa. Po staletí má ale své místo také v tradiční medicíně a dnes se jeho bioaktivní látky dostávají do centra moderního výzkumu.

Šafrán (Crocus sativus L.) patří k rostlinám, které lidstvo využívá po staletí. V kuchyni je ceněný pro svou výraznou barvu, vůni a chuť, v tradičním používání však měl mnohem širší uplatnění. V posledních desetiletích začal přitahovat také pozornost moderní vědy. Jednou ze zajímavých oblastí se stal jeho vztah k náladě, psychické pohodě, stresu a úzkosti. A nejde už jen o laboratorní výzkum. Šafrán a jeho extrakty byly předmětem řady klinických studií přímo u lidí.

Co vlastně šafrán obsahuje?
Šafrán získáváme ze sušených blizen květů Crocus sativus. Na získání malého množství šafránu je potřeba velké množství květů a značný podíl ruční práce. I proto patří k nejvzácnějším a nejdražším kořením světa. Z pohledu současné vědy jsou zajímavé především látky, které se v něm přirozeně nacházejí. Mezi nejznámější patří crocin, crocetin a safranal. Crociny jsou spojeny s charakteristickou barvou šafránu, zatímco safranal významně přispívá k jeho typickému aroma. Právě tyto a další bioaktivní látky jsou dnes předmětem výzkumu, který se zabývá jejich biologickými vlastnostmi a možnými mechanismy působení.

Co ukazuje klinický výzkum?
Šafrán je v souvislosti s psychickou pohodou předmětem klinického výzkumu již řadu let. Studie se zaměřují především na náladu, stres, úzkostné a depresivní příznaky, a to jak u lidí s obtížemi, tak u zdravých osob vystavených zvýšené psychické zátěži.

Výsledky řady randomizovaných, dvojitě zaslepených a placebem kontrolovaných studií jsou zajímavé. U standardizovaných šafránových extraktů byly v některých studiích zaznamenány příznivé změny v hodnocení nálady, míry stresu a úzkostných či depresivních příznaků. Pozitivní výsledky přinesly také některé studie u lidí bez diagnostikované deprese, kteří pociťovali zhoršenou náladu nebo zvýšenou psychickou zátěž.

Jednotlivé studie se však liší použitým extraktem, dávkou, délkou užívání i sledovanou skupinou lidí a jejich výsledky nejsou ve všech případech shodné. Důležitý je proto pohled na výzkum jako celek. Novější systematické přehledy a metaanalýzy zahrnující desítky klinických studií ukazují, že vztah šafránu k náladě, úzkostným a depresivním příznakům je oblastí podloženou poměrně rozsáhlým klinickým výzkumem. Současně ukazují, že pro interpretaci výsledků je důležitá kvalita a standardizace použitého extraktu i charakter konkrétní studie. Právě množství klinických dat je jedním z důvodů, proč šafrán v posledních letech přitahuje takovou vědeckou pozornost.

Proč není každý šafránový extrakt stejný?
Samotný údaj „obsahuje šafrán“ nám ještě neříká všechno. Klinické studie pracují s konkrétními extrakty s definovaným složením a dávkováním. Některé jsou standardizované podle obsahu nebo profilu vybraných bioaktivních látek. To má praktický význam. Pokud určitá klinická studie přinese zajímavý výsledek s konkrétním standardizovaným extraktem a při určité dávce, nelze automaticky předpokládat stejný výsledek u jakéhokoli jiného přípravku obsahujícího šafrán.

Při hodnocení přípravku proto není důležité pouze množství použité suroviny, ale také její původ, způsob zpracování, charakteristika extraktu a případná standardizace.
Je to podobný princip, se kterým se setkáváme také u medicinálních hub: název přírodní suroviny na etiketě je důležitý, ale sám o sobě ještě nevypovídá o vlastnostech výsledného extraktu.

A co šafrán a bezpečnost?
Také bezpečnost šafránu je předmětem klinického výzkumu. Novější systematické hodnocení klinických studií popisuje šafrán jako obecně dobře tolerovaný. Mezi častěji zaznamenané nežádoucí účinky patřily gastrointestinální obtíže, které byly většinou mírné a přechodné. Při vyšších dávkách nebo dlouhodobém používání je však namístě opatrnost. Přírodní původ totiž automaticky neznamená, že můžeme jakoukoli látku užívat bez omezení. Vždy má smysl respektovat doporučené dávkování konkrétního přípravku.

Od tradice k moderní vědě
Příběh šafránu dobře ukazuje, jak se může po staletí používaná rostlina postupně stát předmětem moderního klinického výzkumu. Dnes už máme k dispozici nejen poznatky z laboratoří, ale také desítky klinických studií u lidí. Jejich výsledky jsou důvodem k dalšímu zkoumání šafránu zejména v oblasti nálady a psychické pohody. Tradiční zkušenost tak nemusí stát proti moderní vědě. Může být impulzem k otázkám, na které dnes dokážeme hledat odpovědi prostřednictvím moderních výzkumných metod a kontrolovaných klinických studií.

Šafrán jako součást Relaxanu
Šafrán je také jednou ze složek přípravku Relaxan od Provitexu. Jeho receptura kombinuje několik vybraných přírodních látek a je určena pro období zvýšené psychické zátěže a potřeby duševní pohody.
→ Více o přípravku Relaxan

Odborné zdroje
1. Mahmoudi R. et al. (2026): Effect of saffron on depression, anxiety and mood disorder: a GRADE assessed systematic review and meta-analysis of 34 randomized controlled trials.
2. Han S. et al. (2024): New horizons for the study of saffron (Crocus sativus L.) and its active ingredients in the management of neurological and psychiatric disorders: A systematic review of clinical evidence and mechanisms.
3. Kell G. et al. (2017): affron® a novel saffron extract (Crocus sativus L.) improves mood in healthy adults over 4 weeks in a double-blind, parallel, randomized, placebo-controlled clinical trial.
4. Lopresti A. L., Drummond P. D. (2014): Saffron (Crocus sativus) for depression: a systematic review of clinical studies and examination of underlying antidepressant mechanisms of action.
5. Hasheminasab F. S. et al. (2026): Adverse Events of Saffron (Crocus sativus L.): Systematic Review of Current Evidence.