Shiitake pod lupou: beta-glukany, lentinan a co zkoumá současná věda
Shiitake známe především jako jedlou houbu asijské kuchyně. Její význam však sahá mnohem dál. Dlouhá historie tradičního používání se v posledních desetiletích propojila s moderním výzkumem, který se zaměřuje zejména na polysacharidy, beta-glukany a jejich působení v organismu. Jedním z nejznámějších je lentinan – látka, která se dostala z laboratoří až do klinických studií.
Shiitake (Lentinula edodes, v některých zdrojích také Lentinus edodes) pochází z východní Asie, kde má dlouhou tradici nejen jako potravina, ale také jako součást tradičních přístupů k péči o zdraví. Dnes patří mezi nejznámější pěstované jedlé houby na světě a zároveň je předmětem rozsáhlého odborného zájmu. Moderní výzkum se přitom nezaměřuje pouze na shiitake jako celek. Vědci postupně identifikovali řadu jejích přirozených složek a začali zkoumat jejich strukturu a biologické vlastnosti. A právě tady začíná být shiitake mimořádně zajímavá.
Shiitake obsahuje bílkoviny, vlákninu, minerální látky a řadu dalších přirozených složek. Z pohledu výzkumu však přitahují velkou pozornost zejména její polysacharidy a beta-glukany. Beta-glukany nejsou jedna jediná látka. Jde o skupinu polysacharidů, které se mohou lišit svou strukturou, větvením, molekulární hmotností i rozpustností. A právě struktura beta-glukanů je důležitá – může totiž ovlivňovat jejich biologické vlastnosti a způsob, jakým interagují s organismem. Nejznámějším beta-glukanem izolovaným ze shiitake je lentinan.
Lentinan je specifický polysacharid tvořený především β-(1→3)-D-glukanovou strukturou s β-(1→6) větvením. Jeho biologickým vlastnostem se vědci věnují již několik desetiletí. Zvláštní pozornost přitahuje jeho interakce s imunitním systémem. Laboratorní a preklinický výzkum popisuje mechanismy zahrnující receptory imunitních buněk a následné signální dráhy. Předmětem výzkumu jsou například makrofágy, NK buňky, T-lymfocyty a produkce cytokinů. Právě výsledky tohoto výzkumu vedly postupně k otázce, zda lze pozorované vlastnosti zachytit také u člověka. A tady se příběh shiitake stává ještě zajímavějším.
Jedna z často citovaných randomizovaných studií publikovaných v roce 2015 sledovala 52 zdravých mužů a žen ve věku 21–41 let, kteří po dobu čtyř týdnů konzumovali denně 5 nebo 10 gramů sušené shiitake. Po čtyřech týdnech vědci zaznamenali zvýšenou proliferaci γδ-T buněk a NK-T buněk a vyšší schopnost těchto buněk exprimovat aktivační receptory. Zvýšila se také hladina sekrečního imunoglobulinu A (sIgA) a změnil se profil některých cytokinů. Autoři studie výsledky vyhodnotili jako zlepšení sledovaných parametrů imunity. Je to jeden z příkladů, kdy se výzkum shiitake neposunul pouze k experimentům v laboratoři, ale také ke sledování konkrétních biologických parametrů u lidí.
Jednu z nejrozsáhlejších oblastí výzkumu představuje lentinan v souvislosti s onkologickou léčbou. Lentinan byl zejména v některých asijských zemích zkoumán a používán jako doplněk standardní onkologické léčby, nikoliv jako její náhrada. Přehledová práce z roku 2019 uvádí jeho používání jako adjuvantní léčby v Japonsku a Číně a shrnuje více než 9 400 publikovaných případů z čínské klinické literatury.
Pozornost si zaslouží především klinické výsledky u pacientů s karcinomem žaludku. Individuální metaanalýza pěti randomizovaných studií zahrnující 650 pacientů s pokročilým nebo recidivujícím karcinomem žaludku porovnávala chemoterapii samotnou s chemoterapií doplněnou lentinanem. Výsledek byl zajímavý: přidání lentinanu bylo spojeno se statisticky významným prodloužením celkového přežití. Celkový hazard ratio činil 0,80 (95% CI 0,68–0,95).
Zájem o lentinan pokračuje i v novějších odborných pracích. Systematický přehled a metaanalýza publikovaná v časopise Phytomedicine zahrnula 31 randomizovaných studií a celkem 2 729 pacientů s karcinomem žaludku. Při kombinaci injekčního lentinanu s chemoterapií autoři zjistili příznivější výsledky v několika sledovaných oblastech. Patřila mezi ně léčebná odpověď, kvalita života a některé parametry imunitního systému, včetně CD3+, CD4+, poměru CD4+/CD8+ a NK buněk. Zaznamenán byl také nižší výskyt některých nežádoucích účinků chemoterapie. Autoři současně uvádějí, že pro další potvrzení výsledků jsou potřebné další randomizované studie.
Také přehled klinického výzkumu lentinanu z roku 2019 shrnul 9 474 případů ze 135 studií týkajících se různých typů nádorových onemocnění. Autoři popsali pozitivní výsledky zejména ve vztahu ke kvalitě života a výsledkům při kombinaci lentinanu s chemoterapií či radioterapií.
Zajímavé výsledky přinesl také samostatný přehled klinických studií u karcinomu plic. Autoři analyzovali 38 randomizovaných studií zahrnujících 3 117 pacientů. Ve studiích byla porovnávána chemoterapie samotná s chemoterapií doplněnou lentinanem.
Průměrná celková míra odpovědi byla v analyzovaných studiích 43,3 % při samotné chemoterapii a 56,9 % při kombinaci chemoterapie s lentinanem. Autoři popsali také výsledky týkající se kvality života a imunologických parametrů. Takové výsledky pomáhají vysvětlit, proč je lentinan již několik desetiletí předmětem intenzivního odborného zájmu.
Vědecký výzkum však málokdy poskytuje dokonale jednotný obraz. Velká randomizovaná studie fáze III publikovaná v roce 2016 u více než 300 pacientů s neresekovatelným nebo recidivujícím karcinomem žaludku například nezjistila při přidání lentinanu k léčbě S-1 prodloužení celkového přežití. Proto je při hodnocení výzkumu důležité nevycházet z jediné studie, ale sledovat celkový soubor dostupných poznatků, včetně systematických přehledů a metaanalýz. Právě novější metaanalýzy ukazují, že výzkum lentinanu zůstává zajímavou a aktivní oblastí.
Při čtení studií je důležité vědět, co přesně vědci zkoumali.
Pod označením shiitake se totiž může skrývat:
A mezi těmito formami existují významné rozdíly. Například velká část onkologických klinických studií pracovala s izolovaným lentinanem podávaným injekčně, zatímco studie u zdravých dospělých z roku 2015 zkoumala konzumaci celé sušené shiitake. Výsledky proto nelze mechanicky zaměňovat.
Zároveň to ukazuje, proč při výběru houbového přípravku nestačí pouze informace: „obsahuje shiitake“. Důležitá je také forma použité houby, způsob jejího zpracování, koncentrace a standardizace výsledného extraktu.
Přestože je lentinan nejznámější, shiitake obsahuje i další zajímavé látky. Jednou z nich je eritadenin, jehož obsah se může mezi jednotlivými kmeny shiitake výrazně lišit. Eritadenin je předmětem výzkumu zejména v souvislosti s metabolismem lipidů.
Výzkum shiitake se tak postupně rozšířil daleko za původní oblast polysacharidů a dnes zahrnuje její složení, imunitní mechanismy, metabolismus i další biologické procesy.
Shiitake má za sebou něco, co u každé tradičně používané houby nenajdeme: dlouhou historii používání a současně několik desetiletí moderního vědeckého výzkumu, který dospěl až ke klinickým studiím na lidech.
Výzkum ukázal zajímavé změny imunologických parametrů po konzumaci shiitake u zdravých lidí. Její nejznámější polysacharid lentinan byl zkoumán v tisících klinických případů a v řadě randomizovaných studií, zejména jako doplněk standardní onkologické léčby. Některé metaanalýzy přinesly pozitivní výsledky v oblasti léčebné odpovědi, kvality života, imunologických parametrů a u části výzkumu také celkového přežití.
Výzkum samozřejmě pokračuje a výsledky nejsou ve všech studiích totožné. To však nic nemění na tom, že shiitake a její polysacharidy patří mezi mimořádně zajímavé oblasti současného výzkumu medicinálních hub.
Právě spojení dlouhé tradice s poznatky moderní vědy ukazuje, proč shiitake přitahuje pozornost vědců už několik desetiletí.
Shiitake je součástí produktu PD MIX®, komplexní receptury pěti koncentrovaných standardizovaných extraktů z medicinálních hub.
PD MIX® - jedna kapsle obsahuje 140 mg extraktu Lentinus edodes (shiitake). V receptuře je shiitake kombinována s maitake, himematsutake, reishi a chagou – pěti houbami s rozdílným profilem přirozeně se vyskytujících látek.
Výsledky jednotlivých studií se vztahují ke konkrétní zkoumané formě shiitake nebo lentinanu, konkrétní dávce a způsobu podání. Výsledky výzkumu izolovaného či injekčně podávaného lentinanu proto nelze automaticky přenášet na jiné formy shiitake.
Dai X. et al. (2015). Consuming Lentinula edodes (Shiitake) Mushrooms Daily Improves Human Immunity: A Randomized Dietary Intervention in Healthy Young Adults. Journal of the American College of Nutrition.
Studie v databázi PubMed
Oba K. et al. (2009). Individual patient based meta-analysis of lentinan for unresectable/recurrent gastric cancer. Anticancer Research.
Metaanalýza v databázi PubMed
Zhang Y. et al. (2018). Lentinan as an immunotherapeutic for treating lung cancer: a review of 12 years clinical studies in China. Journal of Cancer Research and Clinical Oncology.
Přehled v databázi PubMed
Zhang M. et al. (2019). Mushroom polysaccharide lentinan for treating different types of cancers: A review of 12 years clinical studies in China. Progress in Molecular Biology and Translational Science.
Přehled v databázi PubMed
Systematic review and meta-analysis on the efficacy and safety of Injectable Lentinan combined with chemotherapy in the treatment of gastric cancer. Phytomedicine, 2024.
Metaanalýza v databázi PubMed
